Lumen, lux a ti druzí
Seznámení se základními pojmy z oblasti umělého osvětlení a světelných zdrojů.
Už dlouho se mi v hlavě spřádá plán na uskutečnění dlouhé cyklotůry. Takové, která by překonala můj dosavadní dálkový rekord 165 km během jednoho dne. Je to motivace k tomu, začít se sebou něco dělat, zlepšit si kondici a zbavit se přebytečného tuku. To všechno je ku prospěchu potápění. Lepší kondice znamená lepší metabolismus a prokrvení, to znamená lepší odbourávání dusíku z tkání, snížení rizika dekompresní nemoci a menší dekompresní zátěž. Méně tuku znamená méně nasyceného dusíku v těle a opět snížení rizika DCS. To celé se projeví ve snížené spotřebě plynu a větší pohodě pod vodou i při transportu těžkého vybavení k vodě. Nehledě na to, že pravidelným tréninkem vám endorfiny polezou všemi tělesnými otvory, budete dobře naladěni a to napomůže rodinné situaci, takže vaše (nejméně) polovičky vás budou ochotněji pouštět k vodě (u potápěčů, vodáků, rybářů a podobné havěti má toto slovní spojení kladný náboj).
Moje osobní myšlenka byla dojet sám z Prahy na Moravu k Eviným rodičům do Komořan (okres Vyškov). Napadlo mě ale, že taková cesta by mohla být zajímavá i pro ostatní a to i pro ty, kteří nemají až tak velké ambice ujet 250 km v kuse. Trasa má totiž několik záchytných bodů, které se kříží s železnicí, po které se dá pohodlně dostat do Prahy i s kolem. Jsou to Kolín (58 km), Kutná Hora (72 km), Čáslav (79 km), Chotěboř (115 km), Žďár nad Sázavou (146 km) a Tišnov (195 km). Celá trasa pak měří 244 km s převýšením 3180 metrů. Každý si tedy může vybrat to, na co se cítí a jak velký tréninkový plán je ochoten podstoupit. To nám umožní jet více pohromadě, mít více zábavy a hlavně šetřit síly jízdou v háku. Z Prahy do Kolína to zvládne každý, je to kousek a vlastně pořád po rovince, ale můžete trasu libovolně kombinovat, třeba začít v Kolíně a jet do Chocně nebo ze Žďáru do Tišnova a tak všelijak podobně.
Trasa byla vybrána s ohledem na vzdálenost, převýšení a malebnost. Tedy aby se vyhýbala rušným silnicím a průmyslovým oblastem, byla co nejkratší a bylo to pokud možno co nejmíň do kopce. Samozřejmě, ani jednomu se nelze vyhnout zcela, ale myslím, že zvolená trasa je skvělou kombinací všeho. Trasa je krásná po celé svojí délce, protože se projíždí Polabím, historickým centrem Kutné Hory, po boku Železných hor přes Žďárské vrchy a Vysočinu do Moravského krasu. Trasu můžete prohlédnout na mapce, nebo podrobně v aplikaci Google Earth, pokud si ode mne necháte zaslat vytvořený soubor.
A kdy? Kdy jindy než na letní slunovrat. Původně z čistě pragmatického důvodu nejdelšího dne, ale pak jsem si uvědomil, že je to vlastně skvělý způsob jak slunovrat oslavit. Letos vychází slunovrat na úterý, takže bych volil sobotu před slunovratem, pokud by opravdu nevyšlo počasí, tak o týden později. Kdy to je, si už zjistěte sami. Další informace budu v případě zájmu postupně dodávat.