Sea World Orlando

Je to skoro dva roky (podzim 2013), co jsem navštívil Sea World v Orlandu na Floridě. Během služební cesty se mi vyskytl jeden volný den a já měl na výběr, jestli půjdu do zábavního parku Universal studios, podívám se na raketoplány na Mys Canaveral nebo půjdu do Sea World. Je to vlastně taky zábavní park, ve kterém se můžete svézt na dvou obřích horských dráhách a užívat si spousty pouťových atrakcí, ale velkou část tvoří v podstatě mořská zoo. Tím, že tam měly být kosatky, jsem přesvědčil i své kolegy a šlo se.

Vstup nebyl zrovna levný. Už si to nepamatuji přesně, ale bylo to něco kolem 80 USD. Hned první zážitek to ale plně vynahradil. Probíhalo totiž krmení delfínů. Kdo chtěl, mohl delfína nakrmit a pohladit, ale stálo to 20 dolarů navíc. Už jsem nechtěl utrácet další peníze, tak jsem to oželel a stoupl si mezi ostatní. Byla to část nádrže, kde delfíni jen proplouvali a občas se vynořili, aby se nadechli. Lidi, kteří stáli okolo, plácali do vody, aby delfíny přilákali, ale vypadalo to, že výsledek je spíš opačný. Když se mi podařilo prodrat mezi lidmi až k vodě, pomalu jsem ponořil dlaň. V duchu jsem si přál, aby delfín připlaval, ale hned mě napadlo, že je to dost naivní představa. V tu ránu se objevil, připlaval přímo k mé ruce a dotkl se jí. Pohladil jsem ho po hlavě a on se stočil jako kočka, takže jsem si ho pohladil po celém těle až k ocasu. Velkolepé! Učurávám blahem.

V areálu je velká spousta obřích akvárií a bazénů s živočichy, které mnohdy nemám příliš šanci vidět ve volné přírodě, zato je dobře znám z televize nebo literatury. Takovými jsou třeba řasovníci (tasmánští příbuzní mořských koníků), malí kladivouni Sphyrna tiburo, žralok kobercový Orectolobus maculatus, trnuchy, se kterými se můžete doslova mazlit v hladícím akváriu. A je o co stát, protože jsou naprosto neuvěřitelně hebounké. K vidění jsou také dva „podmořské“ tunely. V jednom je zdařilý karibský korálový útes, ve druhém projíždíte na pohyblivém pásu mezi několika druhy žraloků.

V jiném akváriu zaměřeném na jih USA vedle sebe vidíte dva druhy kostlínů včetně kostlína obrovského (Atractosteus spatula) a kapustňáky širokonosé (Trichechus manatus). To je naprostá pecka. Několika-metrákoví kapustňáci se v „křišťálovém“ akváriu před vámi vznáší jako levitující krávy. Chtěl jsem se za nimi potopit v Crystal river, ale to jsem tentokrát nestihl. I takhle v akvárku je to ale zážitek plný.

Všechna zvířata jsou tu v dobrých podmínkách překrásných a přírodě blízkých expozic. Scenérie akvárií berou dech, zvířata jsou v perfektním stavu, ale něco je tu divné. Téměř všude chybí popisky, co vlastně v akváriích vidíte. Vše je tu jednoznačně podřízeno zábavě a vzdělání jaksi ustupuje do pozadí. Nejvýmluvnějším příkladem je (v době mé návštěvy zcela nová) expozice Antarctica. Pominu, že jsem si na ni vystál asi půlhodinovou frontu vinoucí se skrz přesvědčivé kulisy antarktické polární stanice, abych se vůbec dostal dovnitř. Tam jsem nejdřív zhlédl stupidně sentimentální 3D animovaný příběh o ztraceném mláděti tučňáka, načež jsem musel usednout do jakýchsi obřích šálků, které jezdily odnikud nikam a odrážely se o stěny, abychom nakonec skončili u bombastické expozice tučňáků. Taky zde chybí titulky k vystaveným druhům, jen od průvodkyně se dozvídám, že těch druhů tu má být pět. Anglické názvy tučňáků neznám a tak ty co jsem poznal, byli tučňáci císařští, kroužkoví, oslí a žlutorozí.

Největší atrakcí ovšem bylo představení kosatek dravých. Shamu stadion je pojmenován po první kosatce držené v zajetí. Tato atrakce je zároveň i terčem útoků a bojkotů ze strany ochránců zvířat. I já jsem zvažoval, zda právě kvůli tomu nebojkotovat vstup do parku, ale zvědavost a touha vidět kosatky na vlastní oči byla silnější. Nádrže jsou to obrovské. Pohled přes akrylátové stěny do hloubky bere dech. Takový bazén by se nám v Praze hodil. Ale pro tak inteligentní zvířata to asi opravdu musí být málo. Přišli jsme v čas na první dnešní představení, které se koná každý den dvakrát. Je to naprosto úchvatná podívaná.  Když jsou kosatky vpuštěny do arény, do bazénu doslova vystřelí za doprovodu burcující hudby, oněmíte úžasem. Obrovská černobílá těla kloužou ve vodě nepředstavitelně svižně a bez námahy. Po celou dobu vystoupení se dokonale bavíte, vše je skvěle sladěné s dráždivou muzikou, cvičitelé jsou profesionální a zábavní. Nic laciného. Dotaženo do detailu. Jsme uchváceni těmi nádhernými obřími černobílými těly.

Musím nepokrytě přiznat, že se mi v Sea World jako návštěvníkovi hodně líbilo a že jsem viděl věci, které hned tak v původním prostředí neuvidím. Nicméně z dnešního pohledu po té, co jsem si přečetl o politice a přístupu Sea World, bych již  Sea World asi nenavštívil. Doporučuji všem si vyhledat články o útocích kosatek v zajetí a shlédnout dokument „Black fish“, abyste nahlédli i na druhou stranu mince. Každopádně další velká zkušenost.

Jakub

 

Foto: Jakub (Prohlédněte si je všechny, stojí to za to)