Vytopený sklad 2013
Globální změny klimatu mají za důsledek mimo jiné častější povodně. Po roce 2002 jsem si tak zopakovali kompletní vyplavení skaldu.
Čistá voda je skvělá věc, dá se v ní fotit, pozorovat ryby a nově i vytvářet 3D modely povrchů. Okamžité uplatnění této metody je například v jeskyni. Jeskyně se mapují tak, že se změří polygon (azimut, hloubka a vzdálenost) a současně nebo následně se kreslí mapa. Mapa se kreslí pod vodou do wetnotesu a je čistě na schopnostech potápěče, jak podrobná a přesná mapa bude. Mapa se pak sesadí na polygon. Pokud je požadována vyšší přesnost, musí se pod vodou měřit pásmem, včetně šířek profilů atd. To je ovšem u členitějších jeskyní doslova nekonečná činnost a prakticky to nikdo nedělá. Proti tomu videogrammetrie umožňuje vytvořit přesný model pouze z videozáběrů natočených v jeskyni. Tím je zásadně minimalizován náročný čas pod vodou. Samozřejmě pořízení záběrů má svá pravidla a úskalí…, ale výsledky pak poskytují naprosto přesný model jeskyně. Jeden z praktických přínosů je například možnost zjištění vodního obsahu jeskyně. To je relevantní údaj u zdrojů vody (jakým je např. Chýnovská jeskyně) a je to vstupní údaj pro výpočty koncentrací a ředění různých prvků, údaj může sloužit pro rozhodnutí k odčerpání vody ze sifonu kvůli další exploraci atp. Metoda ale umožňuje podobně dokumentovat i podvodní naleziště kostí (např. nález lenochoda v Mexiku) nebo vraků (podvodní archeologie).
Reportáž o metodě včetně ilustračních záběrů ZDE
Petr ml.