Rock Bottom

Rozhodl jsem se (Jakub 09), že pro nedostatek dobrých materiálů a časově vzdálenému společnému kurzu, vám napíšu postup plánování ponoru podle pravidla Rock Bottom.

 Rock Bottom je v přesném překladu skalnaté dno - volně přeloženo železné pravidlo. Jedná se o princip plánování tzv. Gas Managementu - tedy hospodaření s plynem. Jeho základní princip je ten, abychom byli v jakékoli fázi ponoru schopni se s dostatečnou rezervou vynořit a to dokonce v případě, že v poslední fázi ponoru se stane nepředvídaná událost (zamotání do sítě, uvíznutí, ztráta partnera a pod.) a k tomu ještě partner přijde o svoji zásobu plynu.

Nejlepší bude, když si postup ukážeme na příkladu:

 Chceme se potápět k Živohošťskému mostu do 40m. Máme k dispozici lahev 15 litrů, naplněnou na 220barů vzduchem a stage S80 s EAN50. Moje spotřeba je 16l/min, partnerova spotřeba 18l/min během ponoru, 12l/min máme oba spotřebu na dekompresi. Jak dlouhou dobu můžeme strávit na dně aby nám vystačila zásoba plynu?

 1.co je potřeba zjistit je, kolik plynu potřebujeme k výstupu. Tzn. zjistíme, jak dlouho bude výstup trvat. Máme dekompresní lahev, na kterou budeme přecházet ve 20m, takže budeme počítat pouze výstup ze 40 do 20m, což při rychlosti 9m/min bude trvat 2minuty. Musíme předpokládat, že v nejhorší fázi ponoru kdy máme nejmenší zásobu plynu, tj. na konci času na dně nebo během výstupu, dojde ke ke ztrátě partnerova plynu a výstup k přepnutí na dekompresní směs provedeme pouze na jednu lahev a to navíc ve stresu nouzové situace. Z tohoto důvodu vynásobíme naši i partnerovu spotřebu koeficientem 1,5 a obě naše spotřeby sečteme.

 moje spotřeba 16l/min x koeficient 1,5 = 24 Partnerova spotřeba 18l/min x koeficient 1,5 = 27

 27+24 = 51

 Musíme tuto spotřebu zasadit do patřičné hloubky. Z konzervativního hlediska budeme uvažovat pouze maximální hloubku - v našem případě 40m, kde je tlak 5bar.

 51 x 5 = 225

 Spotřeba při výstupu tedy bude 225 l/min Musíme předpokládat, že během výstupu, nebo na konci času na dně dojde navíc k neočekávané situaci, kvůli které se zdržíme a pořád budeme dýchat dva z jedné lahve. Podle podmínek musíme odhadnout, jak dlouho se můžeme z takové situace uvolňovat. Běžně se počítají např. 3minuty.

 Máme tedy 2minuty na výstup do 20m a 3 minuty na řešení neočekávané situace - celkem 5 minut.

 5 x 225 = 1275

 K výstupu tedy potřebujeme minimálně 1275 litrů vzduchu. Patnáctka na 220 tj.  3300 litrů vzduchu (předpokládám, že víte proč). Zbude nám tedy 2025 litrů na samotný ponor. Partnerova spotřeba (musíme vzít jeho protože je vyšší než naše) na hladině je 18 l/min, ve 40m je to tedy 90 l/min.

 2025 : 90 = 22,5

 Na dně tedy můžeme zůstat 22 minut.

 Můžeme si ještě spočítat, minimální tlak v lahvi pro zahájení výstupu. Tzn. převést litry potřebné k výstupu na tlak v patnáctilitrové lahvi. Vypočítali jsme již, že potřebujeme k výstupu 1275 litrů takže

 1275 : 15 = 85

 Z toho plyne, že jakmile jeden z nás dosáhne tlaku 85bar v láhvi, je třeba zahájit výstup, nehledě na to, jakou dobu jsme na dně strávili.

 Nyní podle zjištěného času na dně můžeme určit dekompresní postup a stejný proces opakovat se zásobou dekompresního plynu při předpokladu, že jednomu z nás přestane fungovat automatika na stage, nebo nějakým způsobem o stage přijde.

 Plánování dekomprese a hloubkových zastávek necháme na příště.

související

Výstup-tlak

Zahájení výstupu – při jakém tlaku?

hrad Karlštejn 2013

Klub Pragoaquanaut ve spolupráci s klubem Speleoaqunaut podnikl 4.11.2012 průzkumný sestup do hradní studny na Karleštejně. V roce 2013 se klub na hrad vrátil na doměření a přípravu výstavy.

Jezero Gruner see

Po povodních nám neumožnil stále vysoký stav vody zahájit úklid skladu, tak jsem vyrazili za čistou vodou do Rakouska na jezero Gruner see.