Rybí polévka
Někdo by si řekl: "Proč zrovna na Rumchalpu?". No přeci: "Protože je to tam krásný vy lidičky potápěčský".
17. listopad,
slavné datum připomínající jak tragédii (1939), tak znovuzrození, a v takovém výročí se vzpomíná i oslavuje.
Někteří nejmenovaní (přeci nebudu zmiňovat prezidenty) se ukazují s pochybnými živly na náměstích a znemožňjí pietu těm opravdovým.
Jiní jdou zase tam, kde je jim dobře, a zavzpomínají. Třeba na to, že tenkrát jsme 17. listopad prožili pod hladinou řeky Otavy. Prováděli jsme tam přípravu pro zakládání pilířů nového mostu na budovaném silničním obchvatu města Písek.
Do Písku jsme tentokrát nevyrazili, ale pod hladinu ano. Krásný lom "Rumchalpa" nás přivítal s otevřenou náručí, a počasí se samým dojetím rozplakalo.
Potápěčské centrum patřící klubu “Pinguin Rumchalpa“ bylo zavřené, ale během chvilky kluci z klubu dorazili. Díky jejich ochotě a vybavenosti centra byla příprava na ponor již rutinou.
Pod hladinou se lom již pomalu připravoval na zimní klid. Sama voda již působila takovým ospalým dojmem, ale možná to bylo tím počasím, nebo výročím? Pod hloubkou 11ti m si lom už nepřál být vyrušován a zahalil se do neprůhledného závoje. Také sumci opustili svá oblíbená místa a rozptýlili se po lomu. Průvodcovských služeb se tedy ujaly štiky a šlo jim to. Jedna z nich mohla být klidně i inspirací jíčínskému draku.
Po 90 min. jsme se rozhodli si něco nechat i na příště a ukončili jsme ponor.
Pak jsme si trochu zavzpomínali na to, jak to tenkrát bylo, … .
JaK