Side mount pod otevřenou hladinou

Asi dnes není aktivního potápěče, který by tento anglikanismus ještě neslyšel. Jedná se o skvělý marketing výrobců potápěčského vybavení ve snaze prorazit na již poměrně nasycený potápěčský trh s dalším produktem, nebo se jedná o skutečně revoluční vlnu v potápěčské výstroji?

Side mount, v překladu „připevněno na boku“ (česky nejčastěji „bokovky“), je zavěšení lahví po stranách v podélné ose těla. Tento způsob nošení lahví lze vysledovat do Anglie do roku cca 1960, kdy byl vyvinut jeskyňáři pro překonávání zatopených plazivek. Z Anglie se rozšířil do USA (cca 1970) a pak dále do světa, včetně ČR. Zpočátku se jednalo o velmi minimalistické způsoby zavěšení lahví, kdy byly lahve zavěšeny popruhem jen na pásku, po roce 2000 se do věci vložili výrobci potápěčského vybavení a v roce 2005 již dochází k masovému šíření, které cca 2010 přichází i do ČR.

Side mount má díky nízkému profilu potápěče a snadnému odpojení lahví (a jejich protlačení úžinou před tělem) jasné postavení v jeskyňářské praxi. Má však nějaké výhody pro běžné potápění v otevřené vodě či prostorných tunelech (např. potápění ve veřejných cenotech na mexickém Yucatanu)?

Odpověď je ano, zejména pak pro potápěče s nějakou „fyzickou nedostatečností“.  Má-li potápěč například menší pohyblivost v ramenou (artróza, zranění…), která mu brání ovládat ventily u lahví na zádech, umožňuje mu side mount pohodlné ovládání ventilů. Dostupnost ventilů a automatik je velká výhoda i při jeskynním potápění. Pokud má někdo potíže se zády, přesun dvou oddělených lahví k vodě je méně náročné než tahat celé dvojče. Připnutí dvou lahví už ve vodě je také snazší než vstávat s 2x12l ze země. Při potápění z gumáku je ustrojení rovněž snadné, stačí si láhev položit vedle sebe, cvaknout spodní karabinu, natáhnout gumu kolem ventilu a potápěč je připraven, kompenzátor se zátěží už měl totiž dávno na sobě. Co já dále považuji za pozitivum, je mírné prohnutí zad, které back plate neumožňuje, není pak nutné v trimu tolik zaklánět hlavu.

Vše je však něčím zaplaceno. Láhve si do vody lze nanosit po jedné, avšak pokud je má člověk v bokovkovém postroji, proti zádům se s nimi chodí hůře. Potápěčům menšího vzrůstu bude sahat klasická dvanáctka (průměr 171mm) až na stehno, což jim může být při plavání nepříjemné a může jim to rovněž omezovat přístup ke kapsám. Méně pohodlné je též nošení stage lahví, na jejichž standardním místě už jedna láhev je. Výhoda křídel proti žaketům byla zejména v uvolnění prostoru před a po stranách těla pro zavěšení stage lahví, kanystru světla atd. Bokovky tento prostor opět zabírají a ztěžují nošení více než dvou stage lahví. Větší kompenzátor (přes 20l) běžný pro potápění s více stagemi je již na zádech poměrně neforemný a stírá výhody menšího čelního profilu a tedy hydraulického odporu při side mount konfiguraci. Zde je třeba si uvědomit, že výstroj byla vyvinuta pro průniky malými puklinami a tunely, ne pro náročné hloubkové ponory s více lahvemi.

Samostatné specifikum je právě úplné oddělení lahví u většiny side mount systémů. Pokud dojde k poruše jedné automatiky, zásoba vzduchu v láhvi je ztracena (pokud potápěč nemá klid a natrénováno na dýchání přímo z ventilu). Během ponoru je tedy nutné s tímto počítat a udržovat mezi lahvemi malý rozdíl tlaku (v jeskyních max. 20 Bar). Automatiky je tedy nutné střídat, nehledě na teplotu či znečištění vody nebo na hloubku, do které se potápěč potápí (další činnost, která může podpořit či být ovlivněna hloubkovým opojením).

Závěrem… toto zamyšlení nemá závěr, ten ať si udělá každý sám, například na základě porovnání vlastních zkušeností s výše uvedeným a na základě dalších pramenů, o které není v dnešní době „internetové“ nouze. Dle mého čistě osobního názoru není třeba pro potápění ve volné vodě zahazovat dnes již klasickou DIR konfiguraci a rozdělovat 2x12 na side mount konfiguraci, nicméně pokud si již někdo side mount pořídí a zvykne si na předýchávání, čeká ho rovněž pohodlné potápění. Osobně používám obě konfigurace a například na běžné ponory na Slapech volím výstroj podle toho, co mám zrovna nafoukáno :).

Při úvahách o výstroji je třeba mít hlavně na paměti, že výstroj umožňuje potápěči se ponořit, ale nenahrazuje jeho potápěčské schopnosti a znalosti, které umožňují potápěči se vynořit!

Petr (foto JaK)

hrad Karlštejn 2013

Klub Pragoaquanaut ve spolupráci s klubem Speleoaqunaut podnikl 4.11.2012 průzkumný sestup do hradní studny na Karleštejně. V roce 2013 se klub na hrad vrátil na doměření a přípravu výstavy.

DAEDALUS REEF

7.10. - 14.10. 2012 jsme se prosolovali zejména kolem Deadalus reefu, kde jsme se zvolna zapojovali do potravního řetězce, na jehož konci však byli žraloci.

Náš článek v Buddy 09

Po první naší návštěvě na dosud v ČR téměr neznámé lokalitě Gruner see jsme napsali o tomto vyjímečném jezeru článek do časopisu Buddy