Jak na sucháč?

Jak vybrat suchý oblek (Jakub09)

 1. Výběr materiálu - trilaminát, neopren, komprimovaný neopren.

Neopren je stará osvědčená klasika se spoustou výhod, ale i nevýhod. Výhoda je pružnost, díky čemuž je relativně malý vnitřní objem a tím i trochu koordinovanější pohyb pod vodou; snadnější možnost opravy (i v terénu); tepelná izolace.
nevýhody jsou: větší množství olova, stlačitelnost neoprenu - tedy v hloubce je zima a ztrácíš vztlak, čímž je potřeba dostatečný kompenzátor. Přes dobrou opravu v terénu je například složitější výměna manžet.

Trilaminát má nevýhodu, že sám o sobě neizoluje, ale zas je k tomu teplý vnitřek, který můžeš měnit podle teploty vody a hlavně, ať jsi v jakékoli hloubce, pořád je Ti stejné teplo (u otterů jsou podobleky v ceně). Je potřeba vybrat dobře padnoucí střih, aby Ti nebyl příliš malý na to, aby v nějaké pozici neomezoval pohyb, ale na druhou stranu kdyby byl o dost větší, bude se v něm nepříjemně převalovat vzduch, což trochu kalí dobrý pocit pod vodou. Oprava v terénu je asi náročnější, ale zase když si vybereš kvalitní a odolný materiál (např. OTTER, URSUIT) a kvalitně zpracované švy (OTTER, BARE,URSUIT), nebudeš ji zas až tak moc potřebovat. Daleko lépe se vyměňují manžety, přetěsňují švy a pod. Oproti neoprenu je o něco skladnější. Rozdíl je i v samotném materiálu trilaminátů. Čím odolnější, tím zpravidla tužší. Ideální řešení je třeba materiál OTTER Travelskin.

Komprimovaný neopren (tzv. crash neopren) má spojovat výhody obou, ale přináší to jednu nevýhodu a tou je značná tuhost. Crash nemění vztlak a izolační schopnosti, opravuje se stejně jako neopren, je možný trochu užší střih. Ale u nás distribuované crashe jsou právě docela silné a tuhé a kvalitní crash (DUI) stojí od padesáti vejš. A to je asi jeho jediný a největší nedostatek. Na našem trhu připadají v úvahu pouze dva typy a tím je OTTER MAKO a BARE XCD2.

Guma – uvádím jen pro úplnost. Jedná se o profesionální obleky určené pro potápění v chemicky a biologicky znečištěných kapalinách (nikoli pouze ve vodě). Takové obleky jsou velmi odolné, velmi tuhé a velmi drahé. Vyrábí je například švédský VIKING

2. Výběr střihu a doplňků

Samotný střih – je třeba volit co nejtěsnější, ale aby zároveň neomezoval pohyb potápěče. Je dobré vyzkoušet, zda-li si v daném obleku dosáhneme na ventily u lahve i v případě, že máme pokrčené nohy. Dále je vhodné zaměřit se na funkční detaily obleku, jako jsou vnitřní šle, které usnadňují oblékání a zabraňují padání rozkroku při ponoru (pouze u trilaminátů), kapsy na stehnech, teleskopické torzo (usnadňuje oblékání obleku a oblek lépe sedí na těle během ponoru), krytí zipu a zesílení kolen, které by rozhodně nemělo chybět.

 Zip – je nejchoulostivější a velmi drahá část obleku.

Zip přes ramena je pro výrobce snazší řešení a proto střihy s takto postaveným zipem jsou většinou levnější. Nevýhoda je, že vede přes ruce a jeho tuhost trochu omezuje pohyb. Navíc se pohybem rukou namáhá, což mu zkracuje životnost. Pro jeho zapnutí a rozepnutí potřebujete otroka.

Diagonální zipy přes hrudník se zase rasí o popruhy lahví, ale jinak nejsou namáhané. Na druhou stranu lze zip chránit našitým chráničem zipu, který se zapíná buď na velcro zip, nebo na běžné plastové zdrhovadlo.Člověk  je schopen diagonální zip zapnout sám, bez cizí pomoci.

Pak je ještě jeden hodně zajímavý způsob narolovaného zipu v pasu (MOBBY), ale nemám s ním žádné zkušenosti. Jako nápad to nevypadá špatně. Ostatní způsoby zapínání lze bezpochyby označit za archaické kuriozity a nemá cenu se jimi zabývat.

Oprava zipu je na sucháči to nejdražší (minimálně4.000) takže se vyplatí ho šetřit a dobře vybrat.

 Boty – existují 3 možná řešení: Tvrdé holiny, neoprenové boty, ponožky + rockbooty.  Ponožky s botama mají úžasné výhody, že sucháč je perfektně a snadno sbalitelný, boty můžeš dát zvlášť, takže při balení nezašpiní zbytek obleku, pokud jsi se zrovna vydrápal po stráni na Slapech, nebo prošel bahnitým pískem k autu. A hlavně ty botičky přes ponožky jsou šněrovací a perfektně drží nohu, takže pohyb po souši je bezpečnější a pod vodou snazší, protože se nenalévá vzduch do nohou.

 Ventily – dnes se již standardně vyrábí výpustní ventily automatické. Nápustní ventily je možné mít pevné nebo otočné. Na otočné se snadněji připojuje hadice z různých míst. Tedy pokud třeba střídáš použití klasického připojení hadice a připojení z argonové lahve.

V zásadě se používají pouze ventily Apeks a Si-Tech, které se montují na naprostou většinu vyráběných obleků. Bývají většinou bezproblémové. U nás vyráběné napouštěcí ventily LOLA mají jiný bajonet pro připojení LP hadice, na což je potřeba dát pozor, jinak se používá totožný bajonet, jako na inflátorovou LP hadici.

 Manžety – Jsou dva typy manžet: neoprenové a latexové. Neoprenové se snadno opravují, jsou trvanlivější a hřejí. Nevýhoda je horší nasazování systému suchých rukavic a horší přizpůsobivost nerovnostem povrchu těla, což se projevuje na zápěstních manžetách, které hůře těsní a při některých pohybech ruky mohou propouštět vodu do rukávu. Záleží ale také na použitém druhu neoprenu.

Latexové lépe těsní, ale rychleji stárnou a v nečekaný okamžik mohou prasknout. V terénu je to velmi špatně opravitelné ne-li neopravitelné, pokud nemáte náhradní manžetu s sebou. Navíc nemají žádné tepelně izolační schopnosti. Pokud je použita latexová krční manžeta, je zapotřebí použít buď integrovanou kuklu, nebo neoprenový límec na obleku.

Ideální kombinace je neoprenová krční a latexové zápěstní.

 Kukla – může být buď samostatná, nebo integrovaná, tedy přišitá k obleku. Integrovaná kukla údajně lépe předchází tepelným ztrátám, na druhou stranu se znatelně hůř obléká a trochu omezuje pohyblivost krku.